Multimediální opera Stevea Reicha o třech jednáních The Cave vznikla na libreto videoartové umělkyně a skladatelovy partnerky Beryl Korot a poprvé byla provedena v r. 1993 na Wiener Festwochen. Její název odkazuje na Jeskyni patriarchů v Hebronu, která je posvátným místem tří velkých světových náboženství: judaismu, křesťanství a islámu. Autoři opery využili místo setkání těchto náboženství jako příležitost ke konfrontaci názorů izraelských, palestinských a amerických mluvčích.       

Steve Reich dlouho vnímal operu jako anachronismus a odmítal zakázky na její kompozici. Svůj postoj změnil až v průběhu práce na skladbě Different Trains pro Kronos Quartet. Tehdy si uvědomil, že jevištní akce může mít podobu divadla idejí, tedy dokumentárních záznamů mluvčích pronášejících myšlenky za doprovodu živé hudby, která je melodicky zdvojuje. Právě v práci s melodikou řeči Reich navazuje na Leoše Janáčka a jeho nápěvky mluvy. Modelem hudebního řešení opery se mu stal Kurt Weil, a to zejména svým civilním přístupem a jistou provizorností hudebního obsazení. Základním Reichovým požadavkem je, aby hudba odpovídala době a místu svého vzniku a nebyla, pokud možno, nudná. The Cave bezpochyby patří mezi výjimečné operní počiny přelomu 20. a 21. století. Pětikanálové video je doprovázeno komorním souborem, ve kterém hráči mimo jiné rytmicky tleskají nebo ťukají do počítačových klávesnic.

Martin Flašar