Významnou položku Janáčkova uměleckého odkazu představuje tvorba duchovní. Od řady raných církevních skladeb ovlivněných dobovým reformním ceciliánským hnutím (Introitus in festo Ss. Nominis Jesu, Exaudi Deus), jež vznikly během skladatelových pražských studií v 70. letech 19. století, se Janáčkovo pojetí duchovní tvorby postupně přeneslo do obecnější roviny, aniž by bylo striktně vázáno k liturgickým účelům. Půvabné Zdrávas Maria z roku 1904 bylo komponováno ke koncertnímu provedení v Luhačovicích, sugestivní a psychologicky propracované zhudebnění tří částí mešního ordinária (Mše Es dur z roku 1908) pro sóla a sbor s varhanami pak komponoval Janáček jako příklad během výuky na brněnské Varhanické škole. Jistě překvapí, že nejznámější a nejhranější Janáčkova duchovní skladba Otče náš (nepočítáme-li Glagolskou mši) byla původně určena divadelnímu jevišti. Hudba na scéně provázela živé obrazy koncipované podle stejnojmenného cyklu polského malíře Józefa Męciny-Krzesze. Premiéra díla se uskutečnila v brněnském Národním divadle před 115 lety.

Janáčkovu duchovní tvorbu obohatí kompozice jednoho z nejvýznamnějších českých skladatelů 2. poloviny 20. století Petra Ebena (1929–2007). Pražské Te Deum, op. 97 vzniklo v době těsně po listopadu 1989 jako radostná oslava znovuzískané svobody.

Celý koncert bude doplněn drobnými varhanními kompozicemi obou autorů.

Pěvecký sbor Masarykovy univerzity byl založen roku 2004 a svojí činností navazuje na dlouholeté tradice univerzitního sborového zpěvu. Sbor uskutečnil řadu koncertů v ČR i v zahraničí a zúčastnil se mnoha domácích i zahraničních sborových festivalů a soutěží, na kterých získal nejvyšší ocenění (Mezinárodní festival adventní a vánoční hudby s cenou Petra Ebena, Mezinárodní festival a soutěž pěveckých sborů B. Martinů, Montreux Choral Festival 2008, Mezinárodní festival akademických sborů IFAS aj.). V letech 2007 a 2010 bylo těleso oceněno Unií českých pěveckých sborů jako Sbor roku. Sbor pravidelně spolupracuje s českými orchestry na provádění velkých oratorních a kantátových děl (Filharmonie Brno, Moravská filharmonie Olomouc, Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, Štátná filharmónia Košice, Komorní Filharmonie Pardubice ad.). V současnosti se sbor spolupodílí na produkci opery Hry o Marii Bohuslava Martinů v Národním divadle Brno. Těleso rovněž pravidelně natáčí filmovou a scénickou hudbu spolu s předními orchestry a sólisty (mj. Tarja Turunen & Mike Terrana).

Dirigent a sbormistr Michal Vajda získal hudební vzdělání na Církevní konzervatoři v Kroměříži a na brněnské Janáčkově akademii múzických umění, kde absolvoval obory duchovní hudba a dirigování sboru. Jako žák Josefa Pančíka, dlouholetého sbormistra Janáčkovy opery v Brně, získal během studií vedle profesionální dirigentské erudice i cenné poznatky a zkušenosti v problematice školení pěveckého hlasu, hudební režie či kompozice. Jako sbormistr, dirigent a interpret vystupoval již s celou řadou orchestrálních a vokálních těles. Pravidelně spolupracuje s předními dirigenty, sbormistry, interprety, s řadou hudebních skupin a produkcí. Účastnil se mnoha významných domácích i zahraničních hudebních festivalů, na kterých získal významná ocenění. Za své mimořádné úspěchy byl roku 2007 odměněn cenou Sbormistr junior udělovanou Unií českých pěveckých sborů. Michal Vajda je dlouholetým členem Hudební komise UČPS, je pravidelně zván do odborných porot mezinárodních soutěží. Více než 10 let působí jako sbormistr Pěveckého sboru Masarykovy univerzity, jehož je zakladatelem a uměleckým vedoucím.

Ondřej Pivoda