Leoš Janáček:Mládí

Allegro,

Andante sostenuto, vivace,

Allegro animato

„Myslím o něm v květnu 1924; notuji jej v červenci 1924.“ „Složil jsem tu takové vzpomínky z mládí.“ Leoš Janáček (1854–1928) své dětství ve fundaci starobrněnského kláštera prožíval v nedostatku a osamění. Jako zralý sedmdesátník, obklopený světovými úspěchy a poctami, však na tyto trýzně zapomíná a s radostí vzpomíná na veselé příhody, přírodní motivy a mladistvé nálady, jež jej ovlivňovaly. V roce 1924, během pobytu na Hukvaldech, komponuje invenčně svěží a radostný dechový sextet Mládí. Ten přímo jiskří vtipem, barevností a dobrou pohodou. Jenom druhá volná věta se odvíjí v melancholických a zadumaných barvách, aby ty však byly brzy vytlačeny radostným a bujarým Pochodem Modráčků, který byl Janáčkem do partitury Mládí vložen. Dechový sextet byl premiérován v Brně 21. října 1924 a koncert byl bohužel poznamenán technickým selháním klarinetu. V listopadu však zaznělo Mládí již bez problémů v Praze a jeho úspěšná cesta ke světové proslulosti byla nastartována.

Pavel Haas:Dechový kvintet op. 10

Preludio. Andante, ma vivace

Preghiera. Misterioso e triste

Balo eccentrico. Ritmo marcato

Epilogo. Maestoso

21. června, v den svátku hudby, tomu bylo 117 let, co se do brněnské židovské rodiny obchodníka s obuví narodil budoucí hudební skladatel Pavel Haas (1899–1944). Od dětství projevoval hudební nadání a štěstí tomu přálo, že se stal na konzervatoři žákem Jana Kunce a Leoše Janáčka. Rovněž jeho bratr Hugo byl hudebně nadán, ale brzy se nechal zlákat divadlem a filmem, kterému dal přednost před kariérou operního pěvce. Především díky Leoši Janáčkovi měl Pavel Haas velkou úctu k lidové hudbě, kterou umně vstřebával do svojí tvorby. Jeho specifický hudební jazyk se též utvářel konfrontací s dobovou jazzovou a šlágrovou produkcí (mimo jiné je též autorem hudby ke třem bratrovým filmům), jakož i s díly hudebních velikánů a především na zkušenosti s tvorbou svého učitele. Dechový kvintet op. 10 byl zkomponován v roce 1929. Je to svěží dílo třicetiletého tvůrce, svědčící o mimořádných schopnostech, talentu a velké budoucnosti. Pavlu Haasovi však bohužel bylo vyměřeno jen dalších 15 let života, který skončil brutální masovou vraždou v osvětimské plynové komoře na podzim roku 1944.

György Ligeti:Šest bagatel pro dechový kvintet

Allegro con spirito

Rubato. Lamentoso

Allegro grazioso (attaca)

Presto ruvido

Adagio. Mesto (in memoriam Béla Bartók)

Molto vivace. Capriccioso

„Vidím velikou bahnitou stoku plnou nejsmrdutějších výkalů…“, takto expresivně začíná deníkový záznam českého skladatele a intelektuála Jana Rychlíka z 2. března 1955. Beznadějná atmosféra padesátých let dvacátého století byla v Maďarské lidové republice, vyhlášené dne 15. srpna 1949, té naší dosti podobná. György (Sándor) Ligeti se narodil o sedm let později než Jan Rychlík, do židovské rodiny v roce 1923 v Transylvánii.  Poměrně brzy se však rodina stěhuje do Kolozsváru, kde začíná Ligetiho hudební vzdělávání. Od svých šestnácti let se musel potýkat s první totalitou, nacistickou, aby krátce po válce byl vržen do totality stalinské. Po krvavém potlačení maďarského povstání v roce 1956 odešel skladatel do emigrace a až do své smrti v roce 2006 se již nikdy natrvalo do Maďarska nevrátil. Tvorba György Ligetiho je v kontextu dějin hudby primárně spojována s tendencemi druhé avantgardy, s nástupem a etablováním Nové hudby. Díky síle své osobnosti, dané i neblahou životní zkušeností, se však vždy Ligeti vůči autoritativnímu definování pokroku vymezoval, a tak jeho hudební projev, inklinující k výrazné tembrovosti a zájmu o barvu, jakožto nositele hudební myšlenky, se z hlavních modernistických proudů poněkud excentricky vymykal. Pod tlakem diktatury stalinistického experimentu se Ligeti počátkem padesátých let na veřejnosti prezentoval především coby upravovatel lidových písní pro sbory, činnosti podporované, podobně jako u nás, v rámci rozvoje lidové tvořivosti. V soukromí však pracoval s poněkud sofistikovanějším jazykem, o čemž svědčí i jeho Šest bagatel pro dechový kvintet z roku 1953. Bagately jsou krátké nenáročné instrumentální skladbičky, většinou pro klavír, všichni jistě znají oblíbenou prskavku Pro Elišku a rovněž bagately od Ligetiho mají svůj předpoklad v klavírní tvorbě. Ligeti odvodil Bagately pro dechové kvinteto z dřívější sady jedenácti krátkých hříček pro sólový klavír s názvem Musica Ricercata (1951-1953). Jedná se v podstatě o transkripce částí III, V, VII, VIII, IX, X. Kompozice je postavena na poměrně striktních limitech, vycházejících především z výrazné redukce tónového materiálu, od dvou tónů (A, D) v první části, po dvanáct v části jedenácté. O to větší důraz je tedy kladen na rytmus, barvu a další složky. Mimořádné dílo Šest bagatel pro dechový kvintet se bohužel zcela logicky dočkalo premiéry až v roce 1969.

Malcolm Arnold:Three Shanties pro dechové kvinteto

Allegro con brio – Allegretto semplice – Allegro vivace

Dílo britského skladatele sira Malcolma Arnolda (1921–2006) není charakteristické výraznou kompoziční progresí. Autor vždy inklinoval k tonalitě a romantizujícím tendencím, vycházejících z odkazu Hectora Berlioze. S tvorbou Berliozovou jej spojovala též vytříbená schopnost instrumentace. Velkolepou je však Arnoldova dovednost až cynické ironizace, a to jak umění, hudby „vysoké“ či „vážné“, tak té „nízké“, „lidovkové“ či populární. Jako uznávaný autor filmové hudby byl obeznámen se všemi finesami zvukové ilustrace a rád mnohá klišé využíval a jejich vyhrocením banalizoval. Příkladem geniálně lehkého kompozičního pera jsou nepochybně i velmi populární Three Shanties (Tři chatrče) pro dechové kvinteto z roku 1943. Opilý námořník se zpíjí do němoty a my slyšíme motání nohou při tangu na pobřeží Jižní Ameriky a zhoršující se artikulaci, obohacenou škytáním na malé tercii. Inu What shall we do with a drunken sailor. Druhá část Allegretto semplice je pak postavena na kontrastní parafrázi tradicionálu Boney was a Warrior. V závěrečné části se pak opět vracíme do krčmy k námořníkům, rozverná a snad i poněkud bouřlivá atmosféra bujarých ochlastů je ilustrována citacemi písničky Johnny come down to Hilo.

Dechový soubor Parnas Quintetje složen ze špičkových hráčů souboru Národního divadla v Brně a Filharmonie Brno. Ve svém repertoáru věnují mimořádnou pozornost hudbě českých autorů, téměř iniciačním dílem pro vznik souboru se stal dnes uváděný kvintet Pavla Haase. Mistrovská díla tuzemských autorů však umně konfrontují s hity a evergreeny světové kvintetové literatury.

Viktor Pantůček